Stává se nám už téměř tradicí, že každý pátek se nám trochu změní třída. Lavice přisuneme k sobě, abychom mohli pracovat ve větších skupinkách, posadíme se tak, aby byly skupiny vyvážené, a pracujeme.

Páteční ráno začalo hodinou matematiky. Stále procvičujeme písemné dělení, ale je potřeba si především zopakovat malou násobilku. Opakování je matka moudrosti, a tak jsme začali naší oblíbenou hrou – bombou. Po hře následovalo připomenutí a hurá na samotné počítání. Počítat kvanta příkladů by nebavilo asi nikoho (kromě milovníků matematiky), ale když se díky správně vypočítanému příkladu dá složit obrázek, to už je jiná.  Aby to nebylo jen takové „suché“, správný výsledek nebyl hned na dosah, ale museli si jej žáci najít někde ve třídě.

Velmi akčně jsme pokračovali i v další hodině. Žáci si zahráli na paní učitelky a pány učitele a měli si navzájem nadiktovat krátký diktát. Ten bylo samozřejmě také potřeba opravit a oznámkovat. A co bylo vůbec nejtěžší? Pro některé diktování, pro jiné opravování a snad nejhorší bylo celou práci oznámkovat. A kdyby se snad někomu zdálo, že jsme si málo hráli, tak vás uklidním. V závěru hodiny si čtvrťáci zahráli dobble s vyjmenovanými slovy.

Říká se, že kdo si hraje, nezlobí. A dneska to teda stoprocentně platilo!