Stalo se dobrým zvykem a bezmála tradicí zpestřit (si) a trochu odlehčit hodiny fyziky, v nichž je na pořadu termika - nauka o teple. Tedy právě v tom kritickém čase, kdy na osmáky, kteří ještě rovnice neprobírali v matematice, znenadání a zničehonic vybafne ve fyzice rovnice přímo kalorimetrická. Ani letos jsme se jí nelekli. Vlastně to byl jen lehký výpočet na pracovním listu. Máte-li k dispozici kalkulačku, zvládnete to za chvilku.

Obvyklé a již bezmála rutinní postupy založené na znalosti hodnot měrné tepelné kapacity vody a teplotě varu vody nám pomohly zjistit nejen to, kolik taková „legrace“ s ohříváním vody na přípravu čaje stojí, pokud jde o elektrickou energii, ale také účinnost konvice k tomu použité. Letos jsme opět využili oblíbenou a osvědčenou varnou konvici ze školní družiny, která má opravdu dobrý výkon a k tomu i elegantní tvar.

Před závěrečným ukázkovým stolováním čtveřice dobrovolníků jsme ještě stihli malou lekci etikety. Lekce o čaji a jeho přípravě byla proložena fundovanou ukázkou angličtiny a na samý závěr byla na pořadu i informace o vůbec nejrychlejší dopravní plachetnici, čajovém clipperu jménem Košilka, který se pro svou rychlost honosil titulem Královna moří.

Na praktickou ukázku zbylo jen pár minut, ale dalo se to stihnout. Ze dvou možností (Lipton nebo Earl Grey) zvolil Filip tu prvou. Čaj byl servírován bez mléka a bez cukru, ale s podšálkem i se lžičkou. Inu, v uspěchané době není čas na obřad, který si mohou dovolit Japonci.

A ovšem, to se ví - sypaný čaj je lepší sáčkového, ale … to třeba příští rok.