V roce 2026 u nás proběhl 14. ročník Noci s Andersenem. Ten letošní nabízel hned několik témat a způsobů zpracování, vždy spojených s významným výročím. My jsme si zvolili Tomáše Baťu a 150. výročí od jeho narození.
Z druhého stupně se akce zúčastnilo 29 žáků a ti byli rozděleni do pěti týmů. Po úvodní aktivitě, kdy za pomoci několika nápověd museli uhádnout hlavní téma, si každý tým vymyslel své originální jméno. Potom už nic nebránilo tomu, aby společnými silami prošli stanovišti a pokusili se co nejlépe zvládnout zadané úkoly. Museli sepsat popis pracovního postupu na oblíbené náprstkové koláčky Marie Baťové podle zadaných ingrediencí, navrhnout a vyrobit prototyp boty z pravé baťovské kůže, vymyslet účinnou reklamu na její prodej, bosou nohou a potmě rozpoznat nejrůznější materiály, zavázat si tkaničky poslepu a vymyslet pohádku s použitím všech tvarů slova ŠVEC a zařadit do ní také odborné termíny, jako jsou např. šídlo, useň, verpánek nebo podešev.
Někteří se úkolů zhostili s obrovským nasazením, jiní se museli občas překonávat, ale všichni bezpochyby bojovali statečně! Rozhodně se pobavili a taktéž se dozvěděli nějaké nové informace o našem významném podnikateli.
A co říct závěrem? Když už touto akcí vzdáváme hold světoznámému pohádkáři?
Bylo, nebylo, za devatero horami, devatero řekami, pod lopenickou rozhlednou a podél Hrubáru stála na úplném konci světa jedna škola. A v té škole jedné březnové noci nebylo prázdno jako obvykle. Byly tam totiž ve třídách děti. Ale ty děti nespaly. Pořád brebentily a štěbetaly a běhaly a šramotily. Nepomohly ani tisíceré prosby a varování, ani sliby, ani výhružky. Zkrátka nic. Byla totiž Noc s Andersenem a to se, moji milí, zkrátka těžko usíná. A tak tma byla pořád hustší a obloha černější, vlci ve Zlatném už temně vyli na měsíc a všude panovalo naprosté ticho. Ale děti pořád nespaly. A učitelé taky nespali. A jestli děti nad ránem nějakým zázrakem neusnuly, tak učitelé nespí dodnes.
Mgr. Zdeňka Hájková
Andersenovo pohádkové kouzlo: Děti z prvního stupně navštívil poutník z minulosti
14. Noc s Andersenem na naší škole nebyla jen o čtení a spacácích. Byla to noc plná záhad, historie a jednoho velmi neobvyklého setkání, na které budeme s dětmi ještě dlouho vzpomínat.
Když se škola po vyučování zahalila do večerního šera, nikdo nečekal, že se ve třídě objeví postava jako vystřižená ze starých kronik. Mezi děti dorazil ztracený toulavý mnich.
Tento tajemný poutník nebyl jen tak ledajaký pocestný. Svěřil se nám, že se omylem zatoulal v čase a jeho jediným přáním bylo vrátit se zpět do 19. století – do doby, kdy po světě kráčel sám slavný pohádkář Hans Christian Andersen.
Abychom mnichovi pomohli najít cestu domů, museli malí nocležníci prokázat, že Andersenův svět dobře znají. Během večera nás čekala řada úkolů:
- Pátrání v textu:
- Záhadné šifry: Rozplétání hádanek, které nám mnich zanechal v dopisech.
- Seznámení s různými pohádkami H. Ch. Andersena
Společnými silami, odvahou a špetkou fantazie se nám podařilo vytvořit tu správnou pohádkovou atmosféru, která mnichovi pomohla otevřít pomyslnou bránu času.
I když se toulavý mnich nakonec v hluboké noci vytratil (doufejme, že už bezpečně debatuje s Andersenem o nové pohádce), v nás zůstal skvělý pocit.
Děkujeme všem učitelům, organizátorům a hlavně dětem za to, že udělaly ze 14. ročníku Noci s Andersenem nezapomenutelný zážitek. Už teď se těšíme, kdo (nebo co) nás navštíví příští rok!
Mgr. Jiří Miškar
