„Nesem, nesem Moranu,
na oleju smaženú.
Peknú, peknú,
pekně vystrojenú.
Hore červenú a zespodu bílú.
Kam ju poneseme?
Na rychtárovu rolu.
Z rychtárovej role,
na brezovské pole…“

Jako tradičně jsme v družině vynášeli Moranu. Tu jsme nejprve vyrobili ze silných větví. Oblékli jsme ji do papírového oblečení a nazdobili náhrdelníkem z vaječných skořápek. Následně jsme ji za doprovodu hlasitého provolávání říkanky odnesli k březovskému Hrubáru. Tam jsme ji za velké slávy hodili do potoka a nadobro se rozloučili se zimou.