KNIHA

Rozbolelo knížku bříško,

měla v něm moc písmenek. 

Řekl jsem jí: ,,Míla knížko, zanech smutných myšlenek."

Protáhni si všechny listy, 

narovnej svůj křivý hřbet. 

Mám já tebe pořád v mysli, 

už bych tě rád zase čet. 

Ukolébavka pro plyšákové kamarády 

Dlouhé dny svět žil za mým oknem

já a sny sama docela. 

Říkám si, jak jsem byla slepá čas jsem ztrácela. 

Teď jsem tu září oslněná.

Teď už vím, že se dá i žít. 

Chvěju se a jasné je, že tam jsem kde mám být. 

Mně se zdá, že svítá nám. 

Mlha z hvězd se náhle zvedá. 

Mně se zdá, že svítá nám, 

tma se vzdává plamínkům. 

Horké tváře nejspíš mám

jiný svět už mé sny vítá.